Jirka Kulhánek se nám jaksi zasekl. Od vydání druhého dílu Cesty krve - Cynik uběhlo nějakých dlouhých 15 měsíců a přestože se v rozhovoru pro naše stránky JK bušil v prsa napsanými osmisty stránkami nového románu, kde nic tu nic (prosakují zprávy, že připravovanému textu, který pravděpodobně bude rozdělen do tří svazků, stále ještě chybí úvod a závěr -- Jirka už na tom prý pracuje; takže na Vánoce si snad pěkně počteme). A aby tohle kulhánkaprosté (a vůbec českorománové období sucha) nebylo tak kulhánkaprosté, kouknul jsem se na jím odvržená dítka, první povídky předvládcovského období.
Ty skoupilo již neexistující nakladatelství K a vydalo je ve dvou úzkých paperbacích v roce 1994. První z nich s názvem To je přece nesmysl je sestaven výhradně z povídek JK, druhé obsahuje kromě novely Smrt je nejlepší lékař od JK také novelu od Daniela Jermana Zámek naděje, který si ale nechám na jindy.
To je přece nesmysl obsahuje celkem 5 povídek, z nichž Reportáž psaná v kazací kazajce a Instant prošly CKČ (CKČ 93 resp. CKČ 94) a druhá z nich se objevila ve sborníku Mlok 94. Sborník otevírá povídka Svůj život, která v ich-formě vypráví o fanatickém pěstiteli mutovaných a dost přerostlých pavouků v činžovním domě. Přestože vyniká poměrně plytkou zápletkou, nevalným zpracováním (např. postavy nemají žádná jména, ale jsou pojmenovány jen svým scénáristickým zařazením jako Slečna, Domovnice, Úředník -- což se bohužel objevuje i v ostatních povídkách) a nevýraznou pointou, tak se JK přeci jenom v určitých pasážích podaří navodit tu správnou lepkavou pavoučí atmosférou prosycenou arachnofóbním strachem. Následuje kraťas Spojeni v Bohu, pojednávající z vojenského pohledu o sestoupení Boha na Zem. Žádné světoborné téma, ale JK z něho vydoloval pár dobrých scének (třeba sny o steacích pocukrovaných LSD). Povídka Tak tedy - HEIL HITLER - ty svině! nemá jen nabroušený název, ale ostrá je celá. Ve stoprocentním splatterpunku popisuje, opět v ich-formě, mučení vězně v koncentračním táboře partou psychopatických esesáků a jak se dá z průběhu textu vytušit, následovanou jeho pomstou. Nasmůlu, o co brutálněji je zpracováno mučení, o to více odfláknuté je vystupňování závěru povídky, kdy se vězeň mstí. Reportáž psaná ve svěrací kazajce si pamatuji ještě z CKČ, kde mě dost zaujala. Ne, že bych ji dával hned na první místo, ale svým úchylně delirickým příběhem (nepokrytě inspirovaným vším možným včetně Back to the Future) o chlápkovi pronásledovaném dvoumetrovým vražedným králíkem typu Bulvus modroglubus a stejně zabijáckým beznohým rytířem po soudobé Praze, si nominaci jistě zasloužila. Na této novele je snad nejvíc vidět intuitivní spisovatelský potenciál, který se v Kulhánkovi skrývá. Přestože je ne zcela profesionálně napsaná, tak akce je správně dávkovaná, sedí tu frázování děje a chvilek klidu, problesknou tu Alfrédovsko-Maxmiliánovské hlášky a je v ní i spousta víceméně překvapivých zvratů -- všechno to zase kazí předem odhadnutelná pointa. Závěr obstarává asi nejznámější Kulhánkova povídka Instant. Pro toho, kdo ji ještě nečetl, jde o sugestivně popsaný dětský svět, který je odříznutý od světa dospělých, v němž parta dětí musí do Zóny za Městem zabít plyšouny (tedy oživlé hračky) a hlavně jejich vůdce Instanta ohrožující jejich dětský svět. Podle mého názoru jde o nejlepší Kulhánkův nápad vůbec, navíc obsahující pointu.
Druhý sešit obsahuje novelu Smrt je nejlepší lékař. Je to zombijárna, v níž nejdříve dva hrdinové rozstřílí z vrtulníku pašeráckou loď maskovanou naloděnou školkou na výletní loď a po tom, co se potopí, se k ní jeden z nich vydá pro to pulpfictioňácké něco v kufříku a oživlé dětské mrtvolky ho dostanou. Druhý to něco stačí sebrat a zmizet, ale zombícká školka se zombie parťákem si ho najde -- a zase novele chybí nepředvídatelná pointa.
Všechny povídky (ať z prvního či druhého sešitu) jsou až prvoplánovitě akční, brutální, což by zase nebylo tak naškodu, a je z nich cítit jasná inspirace z akčních filmů a hororů sedmdesátých a osmdesátých let (především z italských goráků); pokud si pamatuji, tak v literární výchově takováto díla byla vždycky charakterizována větou “v nichž se autor vyrovnával s vlivy, které na něj působily”. Tady to dost sedí. Bohužel, všechna tahle inspirace není výrazně literárně zamaskovaná a ani nijak doplněna, zparodována nebo pozměněna, takže celkem jednoduchá stavba povídek je čtenáři jasná několik stránek dopředu, což je škoda.
Jako náhrada za nový Kulhánkův román tyhle dva svazečky sotva mohou sloužit, protože jejich slabě průměrná kvalita se s vycepovanými akčními peckami ani nedá srovnávat, ale jako zjištění, kudy vede cesta na český scifistický Olymp, určitě stojí. A za tu cenu, no nekupte to.
Jiří Kulhánek - To je přece nesmysl, vydalo Nakladatelství K, Praha 1994, obálka Václav Holub, 1. vydání, náklad ?, 98 stran, cena 24,- Kč.
Jiří Kulhánek (+ Daniel Jerman) - Zámek naděje, vydalo Nakladatelství K, Praha 1994, obálka Václav Holub, 1. vydání, náklad ?, 98 stran, cena 24,- Kč.
David HorákRM