Film se v mnoha ohledech liší od Heinleinovy předlohy, ale jejího ducha zase zcela neničí. Musím uznat, že scéna s Duboisem je téměř dokonale převzata z knihy, i když budoucnost ve Verhoevenově snímku je mnohem fašističtější než u Heinleina a také jeho výcvikový tábor je krutější. Ed Neumeier přidal několik satirických narážek, které vás rychle uvedou do situace a zároveň v druhém plánu vytvoří pár milostných trojúhelníků. Johny Rico je zde bohatým argentinským fotbalistou, který se nechá naverbovat, protože je zamilován do Carmen (jejíž postava je zde povýšena na jednu z hlavních). V Heinleinově knize mohou ženy ve Federaci vstoupit do služby jako piloti a tak podobně, řadovými vojáky však nebývají. Ve Verhoevenově filmu se ženy vyrovnávají mužům, a to jak na fotbalovém hřišti, tak i v armádě. Muži a ženy se sprchují společně a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Pokud jde o film, ten je zaplněn spoustou válečných klišé a občas i poněkud bizarním násilím. Pokud je nahlížen jako sci-fi podívaná, nabízí několik působivých záběrů "Brouků", obzvlášť při rojení. (Ve filmu se vyskytuje půl tuctu různých typů hmyzu než jen dělníci a bojovníci.) Modely kosmických lodí v záběrech jsou dokonale propracované, ale stále vypadají jako modely kosmických lodí. (Zmenšené měřítko je odhalováno nasvícením.)
Podtrženo a sečteno, jedná se o dobře udělaný film, i když poněkud průměrný zpracováním. Původní Heinleinův román byl propagandistickým výtvorem, zatímco některé části filmu satirizují verbířské pokusy Federace. Části filmu jsou velmi působivé a jiné hýří falešným sentimentem. Mé ženě se to líbilo víc než mně a víc než Den nezávislosti (který je určitě mnohem líbivější).
HVĚZDNÁ PĚCHOTA (STARSHIP TROOPERS), 1997, Režie: Paul Verhoeven.
Dennis Fischer