Když se chce mluvit o Misi na Mars, musí se začít opěvováním její prostřední části - sekvence vesmírné katastrofy, po jejimž zhlédnutí by vypadaly Apollu 13 závistí šrouby. Scéna je vystavěná s typickou De Palmovskou obřadností a díky tomu působí daleko přesvědčivěji a napínavěji než akční orgie Michaela Baye v Armageddonu. Takováhle scéna v polovičce filmu - to je něco jako byste přišli na první schůzku a dívka by na vás už čekala nahá a navíc spolu se svoji sestrou, profesionální modelkou. Bohužel tahle paráda dlouho netrvá. Dívky vzápětí z postele vypadnou a místo nich se tam nakvartýruje obézní babička a bratranec kulturista. Diváci, nažhavení vesmírnou krizí, jsou zchlazeni s téměř kryogenetickou důkladností - po kosmické apoteóze nenásleduje už vůbec nic. To, co vypadá jako lahůdkový předkrm k akčnímu hodokvasu je veškerá potrava, kterou vám film nabídne. Hrdinové přiletí na planetu, dešifrují kód, vlezou do mimozemské základny a... a opravdu nechtějte vědět, co se stane pak. Udivený De Palma se sice v rozhovorech rozhořčoval, že se mu diváci u filmu smějí, ale těžko se jim divit - když vidíte smutného čahounského emzáka, kterému stéká slza po tváři, tak můžete reagovat buď smíchem, nebo okamžitým útěkem do atomového krytu šílenství.
De Palma se tentokrát vzdal své typické temnoty a decentní perverze a natočil čistě heroický film s rychlošípovsky pozitivními hrdiny (v podání Tima Robbinse a Garyho Sinise). A nutno přiznat, natočil ho skvěle. Škoda, že si nedal s výběrem a přípravou scenáře takovou práci, jakou si dal (a vždycky dává) s režií - pak by asi vznikl jeden z nejlepších sci-fi filmů všech dob. Takhle do filmového vesmíru vypustil jen jednoduchý snímek, který je mixem Blízkých setkání třetího druhu a Hlubiny, vše lehce poprášené Vesmírnou odyseou - snímek, který se rychle ztratí v hvězdných dálavách.
MISSION TO MARS, USA 2000. Režie: Brian de Palma. Hrají: Tim Robins, Gary Sinis.
Jiří Pavlovský