Neal Stephenson je mladý sečtělý intelektuál. Tato věta by jej mohla v očích
některých vynést do výše, v očích jiných naopak srazit na páchnoucí hnojiště
odvržených a na věky zatracených autorů. Je na ní ovšem něco pravdy. Po
groteskně-akčním Snow Crash se mi do ruky dostal viktoriánský román
se vším všudy, na kterém je znát nejen autorova píle projevující se
v obsáhlém přípravném studiu podkladů, ale i jeho znalost klasické
anglické literatury. Diamantový věk v sobě totiž kromě nosného příběhu
skrývá i opojení moderními technologiemi, osvícenou dobou vlády královny
Viktorie a kulturou Dálného východu. S trochou nadsázky by se
za hlavního hrdinu románu dala označit kniha, jejíž název je zároveň
podtitulem románu -- Ilustrovaný průvodce mladé dámy. Tento
nástroj výchovy dívek totiž v sobě skrývá mnohem víc.
Děj je posunut do budoucnosti, ve které panují trochu jiné poměry a která stojí a padá s produkty nanotechnologií. O všechno se starají miniaturní stroje mikroskopických rozměrů, které dokážou vše, na co si jen vzpomenete. Jsou využívány k regeneraci lidských buněk, stavbě domů a ostrovů a samozřejmě i ke špiclování. Díky těmto technologiím je možno třeba vytvořit monokrystal diamantu libovolné velikosti, takže nakonec jsou diamanty levnější než klasické sklo.
Román je rozložen do několika vrstev. V každé probíhá v podstatě odděleně nějaký příběh, který ovšem určitým způsobem ovlivňuje všechny ostatní otevřené, i ten hlavní skrytý. V pozadí je totiž možno tušit boj za nezávislost. Nová -- a v podstatě totalitní -- doba je symbolizována Napaječem, který zásobuje lidi surovinami potřebnými k tvorbě v podstatě všech věcí od jídla po dopravní prostředky. Díky tomu jsou lidé samozřejmě závislí na někom, kdo tento Napaječ ovládá. Když někdo zlobí, je mu prostě přívod zastaven na tak dlouho, dokud se neumoudří nebo nezemře. To v sobě samozřejmě skrývá značnou míru nesvobody. Lidstvu se však objevuje možnost alternativního řešení v podobě Semene, které dokáže suroviny získávat ze svého bezprostředního okolí. Tím by samozřejmě Napaječ ztratil svůj význam a s tím by také znatelně poklesla míra vlivu tajemných vládců. Proto je děj zároveň provázen neustálým bojem zastánců těchto dvou protichůdných směrů.
Autor i v tomto románu předvedl, že jeho literární ambice jsou nemalé a tentokrát navíc dokázal setrvat celou dobu nad věcí, takže děj nesklouzává do groteskní frašky. Mnohavrstevná struktura i monumentální stavba příběhu nepůsobí nijak strojeně. Čtenáři snad může nějakou chvíli trvat, než se na tento styl adaptuje, s postupem času -- tak, jak proniká do děje i do podstaty příběhu -- však nachází v knize stále větší zalíbení, takže nakonec se mu ani příliš nechce rozloučit se se svými hrdiny natrvalo. Život však jde dál a Neal Stephenson doufejme připravuje další práci, která se přinejmenším vyrovná Diamantovému věku.
Neal Stephenson: The Diamond Age. Roc, Londýn, 1996. Brož., 499 stran, £5,99.
Jiří T. Pelech pro Putnu č. 3