Zase jedna vykopávka. Aniž bych se chtěl pana Železného dotknout, kde proboha tenhle anachronismus vyhrabal? Tomuhle dílku je, podobně jako nedávno vydanému sborníku Autor! Autor!, už bezmála půl století. Zdá se, že se naši nakladatelé předhánějí, kdo vydá větší vykopávku. Tím lépe pro čtenáře. Co vím, příhody Davida Starra u nás ještě nevyšly. Tento bratránek Supermana je sice založen na jistých kosmologických premisách, které už dávno vzala voda, ale přesto je rozkošný. Byť kapánek naivní. Nicméně Isaac Asimov se za chatrný základ příběhu - tehdejší astronomické teorie - na rozdíl třeba od Ch. Sheffielda kaje a neomylnost si nepřisuzuje. Tím zachránil opravdu hodně. Zejména před cyniky mého druhu.
Záměrně řadím Tuláka po hvězdách do rodiny lidí, kteří, jak se kdysi trefně vyjádřil kolega Kopřiva, s oblibou nosí spodní prádlo přes šaty. Touto odchylkou Starr nedisponuje, ale jinak je Supermanovi podobný až moc. Je to jen další supersirotek se spoustou pokračování a pokračovatelů. Totiž i jeho rodiče vystřelili do vesmíru za cenu vlastního skonu, i on má pár schopností, o kterých se nám obyčejným smrtelníkům ani nesnilo a jen málokdo zná jeho identitu. Ovšem na rozdíl od toho červenomodrého šaška se jeho "adoptivními rodiči" stali prezident Akademie věd a jeho kolega, dva spíš špióni než vědátoři. Pochopitelně kladní. Takže z Davida není novinář, ale agent Akademie. Prostě policajt. A na rozdíl od Supermana se mu jeho "kouzla" dostává až ve věku mužném. Ale od začátku.
Již výše načrtnutý David Starr se vydává coby James Bond 2007 na Mars, aby vypátral, dopadl a zneškodnil teroristy, kteří se pokoušejí prostřednictvím otrávených potravin vydírat obyvatele Země. Zní to kapku nelogicky, ale věřte mi, protože vysvětlovat to by trvalo poměrně dlouho, a ostatně to ani není úkolem téhle recenze. Na Marsu je spousta farem, kde se pěstuje obilí a zemědělské plodiny, které se pak vyváží na nejzalidněnější planetu v soustavě – na Zemi. Právě na jednu takovou farmu se David dostává coby sezónní dělník. Díky tomu, co se odehraje na farmě a v jejím blízkém okolí nakonec dopadne teroristy a stvoří Tuláka po hvězdách. Hned po svém zrození je Tulák po hvězdách předurčen stát se bytostí chránící dobro a pokoj ve sluneční soustavě, takže Supermana kapku předběhl, ale to spíš z toho důvodu, že obyvatelé Metropolisu na kouzlo vesmírných letů zatím nepřišli. Tedy – až na pár výjimek. Vzhledem k velikosti tulákova revíru je ovšem zcela pochopitelné, že zasahuje jen ojediněle a rozhodně nemá v úmyslu vyplivnout plíce, aby každému dítěti podal spadlý dudlík. A také nikde nepoletuje s lepými tmavovláskami v náruči, což je jeho velké plus.
Páter Knox by ovšem zaplakal, protože na jeho desatero Asimov tvrdě kašle. Děj je logický jen když se to autorovi hodí, závěrem je několik sáhodlouhých vysvětlovaček, prostě detektivka pod psa. Ale co se sci-fi týče, oplývá to na svou dobu originalitou nevídanou. Době poplatná je kromě astronomických teorií, také zápletka a naivita líčení hodící se dnes spíš k povídkám. Škoda že Rodokapsy už nejsou, co bývaly, tam by se David Starr opravdu víc než hodil. Možná by pan Železný udělal lépe, kdyby vydal příhody Davida Starra v jednom, maximálně ve dvou svazcích. Ano, tahle brožurka má ještě pět sestřiček, co mohu soudit z anglického originálu, všechny jsou stejně roztomilé, odehrávají se na různých místech naší soustavy a jsou stejně naivní. Ale ať. Příběhy Davida Starra – Tuláka po hvězdách jsou prostě prvními vlaštovkami Asimovových vesmírných detektivek.
Isaac Asimov: LUCKY STARR, David Starr – Tulák po hvězdách. Přel. Hana Volejníková. Obálka P. Bauer, M. Sládek. Vydal (a teď se podržte) IŽ, s. r. o., Praha 1999. 118 pp. Dop. cena 64,90 Kč.
-psb-