Druhým poutníkovským Conanem české conaniátorské klaky je v krátké době (po Conanovi a Vrahu králů Jardy Mosteckého) Conan - Skryté město od Richarda D. Evanse alias Vlada Ríši. Dost dobře by se dalo o VR prohlašovat, že je specialista na cimmerského bijce k pohledání, jelikož jich na kontě už má několik (Conan a krvavá hvězda (1995) a první český Conan pro Poutníka Conan a Nesmrtelný) a také proto, že jeho neconanovská tvorba není nijak zvlášť úspěšná (a dle mého ani nijak zvlášť dobrá - viz Bokha-lú). A jestli jsem zmínil Conana a Nesmrtelného, tak Ríšův nový opus z conanových let odrostlé puberty jede ve stejném stylu.
onan se v jistém městě Arenjunu (po tom, co utekl z jím vyrobených sutin Věže slona - prý to navazuje na povídku R.E.H Věž slona (jak jinak)) seznamuje s nezávislým zlodějem Derkanem a nechá se přesvědčit, že jediné, co mu prospěje, bude, když se nechá od Derkana cvičit ve zlodějském řemesle. Při první akci oloupí jednoho závislého zloděje (z cechu zlodějů) o jeho úlovek, který se ukáže jako docela zajímavé a zvlášť horké zboží, takže po následující honičce s koncesovanými zloději to tak nějak conanův učitel už nemůže rozběhat a Conan má taky co dělat, aby stihnul zavíračku v kasárnách, jediném to místě, kam zlodějský cech nemůže. Po klasických eskapádách, ve kterých přesvědčuje velitele, že není žádný nováček a tudíž nepotřebuje vojenský výcvik (ale aspoň tu vojenskou přísahu mohl absolvovat), se pronudí myšárnou a hned potom s vojskem vyráží zabojovat si kamsi k pohraničním pevnostem. Místo toho se ale zbaví jednotky (je zmasakrována) a dostane se do zajetí Běláků (cosi jako yetti). Tím se ale jeho maratónský běh ocitá někde v půli, protože musí Bělákům přizabít jejich boha a jim utéct, pak utéct ze Skrytého města a utíkat až zpátky do Arenjunu, aby splatil dluhy, které si nadělal na startu.
Pokud si říkáte: tohle je dost jednoduchý příběh, tak vzhledem k Egonovi Čiernému jenom sklápím zrak a zarytě mlčím. Ostatně začínám mít podezření, že tyhle Conanovy odnože nejsou určeny nám, hltačům SF, ale pobloudilým čtenářům, kteří znají Conana jenom jako Arnolda Schwarzennegra (budiž jim země lehká). Ríšova práce je mírně lepší než na předešlém Conanovi - tzn. dá se to přečíst za jedno odpoledne bez nějakých vážnějších výtek (až na ty rusakismy a varchlatá slovní spojení), ale psychické problémy, které jsem měl ke C&N prakticky zůstávají. Především jednoduchá linie příběhu, která se nikde nevětví, aby se v závěrečném finále spojila v o řád větším souboji. Conan prostě vyráží, v pravé ruce má meč, v levé polštář se zatraceně ostrými rohy a okolní postavy mlátí podle toho, pod kterou ruku mu zrovna vlezou, víceméně s prstem v nose zdolá nástrahy, které na něj autor nalíčil, aby se v závěru vydal do jiné knihy. Osobně jsem si připadal jako při sledování sportky, kdy se losují jednotlivá čísla s vidinou milionových výher a já si naposledy vsadil někdy před deseti lety. No a když bych to měl rozebrat ještě do mrtěji, tak jsem nepochopil spoustu věcí. Třeba jaký jiný význam mělo Conanovo učení se zlodějem, než aby se v závěru knihy vrátil do Arenjunu a tak nějak příběh uzavřel? Nebo proč vlastně Conan vstupoval do armády (tedy čím to posunulo děj o kus dál - pominu-li, že se Conan dostal k Bělákům - kdyby se Conan třeba místo do armády dal k cirkusu, na příběh by to nemělo žádný vliv)? Prostě jednotlivé příhody jsou shlučeny do jedné knihy bez nějakého významu a tím vlastně Conan a Skryté město ztrácí jakoukoliv románovou strukturu.
Ríša prostě nevymyslel nic zvláštního. Předem nalajnoval trasu, zcela ji oprostil od nějakých odboček, paralelních příběhů, chytáků, zvratů a hodil to na papír. A ten získal stejnou hodnotu jako staré tikety do Sportky - ty se dají také číst ve vlaku.
Richard D. Evans - Conan a Skryté město, vydal Klub Julese Vernea ve spolupráci s nakl. Netopejr, Olomouc 1999, obálka Juraj Maxon, 188 stran, cena 139,- Kč.
David HorákRM