V polovině jednadvacátého století došlo ke zvratu - kolikátému už? - v medicíně. Jeho princip byl jednoduchý, a v podstatě byl dobře známý odjakživa: až dosud totiž lidé umírali velmi často na druhotné infekce. Léčba sice tu původní nemoc zlikvidovala, jenže oslabila tělo natolik, že organismus pak podléhal na banální onemocnění, jako je chřipka.
Ukázalo se, že je nutná totální izolace od takzvaného normálního prostředí. Nemocní byli uzavřeni do hermeticky izolovaných kesonů, do nichž přicházel filtrovaný vzduch. Také veškerá potrava byla dokonale sterilizovaná. V takovém prostředí - v němž pochopitelně dále probíhaly léčebné procedury - nemocný a pak už rekonvalescent zůstal tak dlouho, dokud jeho organismus nenabyl síly nezbytné k fungování v takzvaně normálním, tedy infikovaném světě.
Medicinální kesony mohly být zavedeny do praxe už dávno. Bránilo v tom jedno: nikdo dlouho nevydržel ve stísněném, hermeticky uzavřeném prostoru! Proto bylo nutno počkat, dokud se nevyvinou dokonalé metody psychostimulace a virtuální reality. Tato dokonalá vnitřní fantomatika, jak tomu říkal Stanislaw Lem, dokonce přispívala k urychlení léčby: v duchovní atmosféře naprosté blaženosti se tkáně hojily jedna radost a životní síly rozkvétaly jak krokusy zjara.
Potud bylo vše v pořádku a brojitelé proti moderním technologiím neměli důvod k mobilizaci.
Jenže brzy se ukázalo, že psychostimulátory jsou PŘÍLIŠ dokonalé. V běžném občanském životě byly samozřejmě zakázány už dávno. Proto lidé nejdříve simulovali, aby se do medicinálních kesonů a jejich prostřednictvím do umělého ráje dostali, a když to nešlo, uměle se infikovali rozmanitými chorobami, pěstovali je v sobě a teprve, když byli na umření, svěřovali se péči lékařů.
Dlouho trvalo, než se provalila první aféra.
O pokusech simulantů dostat se do ráje se pochopitelně vědělo, jenže nikoho nenapadlo, že zbědovaný chlapík s plně propuklým AIDS koupil ampulku s infikovanou krví na černém trhu a že virus HIV je v určitých kruzích považován za vstupenku do ráje!
Jakmile toto vešlo ve známost, vypukla vřava.
Aktivisté minoritních skupin "přirozeně nemocných" žádali uvalení přísného embarga psychostimulace pro ty, kteří si nemoc navodili záměrně. Došlo dokonce k několika případům, kdy kesonů bylo málo a zemřeli lidé "přirozeně nemocní", zatímco uvnitř si lebedili podvodníci, infikovaní viry z černého trhu. Na černém trhu se objevovaly nové a nové infekce. Ceněny byly zárodky vleklých chorob, jako je tuberkulóza nebo roztroušená skleróza, které slibovaly dlouhodobý pobyt v kesonu a vůbec nejcennější byly superviry navozující Alsheimerovu chorobu, ty uvrhly šťastného marodéra do kesonu na doživotí.
Aktivisté žádali, aby každý nemocný se vykazoval průkazem o původu choroby. V některých zemích byly k tomu účelu zřízeny speciální komise, které posuzovaly přirozenost onemocnění. Přirozeně, že důsledkem toho byla korupce a nápadné bohatnutí členů bílé mafie. Nemá smysl se rozepisovat o tom, jak malý účinek tato opatření měla - černý trh zahájil doslova bakteriologickou válku a vyvolával umělé epidemie lehkých forem choroby (aby se nekazily ceny) a pod zástěrkou epidemie pak za peníze se prodávaly těžké deriváty virů způsobujících vážné onemocnění.
O řešení tototo zapeklitého problému pojednáme příště.
Ondřej Neff