Americký lékař maďarského původu Norman Varga objevil svůj elixír nesmrtelnosti na sklonku jara roku 2007, po čtyřletém úporném bádání v biologické laboratoři bezvýznamné Poulanově universitě v Bedfordu ve státě Ohio. Objev učinil sám, pouze za asistence laborantky Silvie Lacoumové. Bádání se odehrávalo čistě v počítači a ve Vargově geniální hlavě.
Své laborantce sdělil asi toto, když si byl jist, že všechny výpočty souhlasí:
"Podařilo se mi objevit metodu, jak prodloužit život lidským bytostem o tři sta procent, přirozeně za podmínky absolutního uchování tělesné svěžesti. Procedura bude bezbolestná, technicky nenáročná, s minimálními náklady."
Laborantka zářila štěstím a doktorovi gratulovala. Ten však zůstal zachmuřen.
"Bohužel, je zde háček," pravil a vysvětlil oč jde. "Procedura funguje jenom na mužích bílé pleti s blond kudrnatými vlasy, kteří mají zelenomodré oči. Jejich tělesná výška musí být po dosažení dvaceti let v rozmezí 182 - 185 centimetrů a číslo bot 43."
"Takových lidí je ovšem málo!" namítla laborantka Lacoumová. Doktor Varga souhlasil a podotkl, že právě v tom je ošidnost jeho objevu. Šlo totiž o to, že jeho procedura mohla pozitivně ovlivnit pouze lidský organismus se zcela specifickými genetickými předpoklady, a právě ty se projevily bílou kůží, kudrnatými blond vlasy a dalšími náležitostmi. Stačilo, aby genetická výbava byla nepatrně jiná, což se projevilo dejme tomu výškou 178 centimetrů, a Vargova procedura byla zcela neúčinná.
"To je ovšem obrovské štěstí," zvolala laborantka, "být běloch s kudrnatými blond vlasy vysoký 183 centimetrů!"
"Nejsem si tak jist," poznamenal doktor Varga zachmuřen.
Zapřísáhl laborantku k mlčenlivosti a dva další roky prověřoval, zda se někde nedopustil omylu a zda přece jenom není naděje, aby se procedura dala aplikovat i na - dejme tomu - černošské ženy anebo na Číňany. Čím déle a intenzivněji bádal, tím si byl jistější, že se nemýlí. Asistentka mu v té době přivedla pokusnou osobu, svého přítele, který splňoval veškeré parametry pro Vargovu proceduru. Byl to mladý muž a mělo trvat desítky let, než se efekt v plné míře projeví, nicméně už po šesti týdnech aplikace mladý muž pociťoval nebývalou svěžest a sílu ve všech směrech. Právě tento první úspěšný pokus přiměl Vargu k tomu, že se odhodlal k rozhodnutí ve světě vědy vzácnému: sám sobě zakázal další provozování procedury a zveřejnění postupu. Oznámil to své laborantce i svému pokusnému objektu.
Narazil na totální nepochopení.
"Bílejch blond kudrnáčů v mý vejšce je dost na to, aby se dala vydělat spousta prachů!" shrnul mladý muž svoje námitky do jediného rázného prohlášení. Laborantka za tu dobu už pronikla do Vargova tajemství tak dokonale, že mohla proceduru provozovat sama, bez vynálezcova přispění. Když tedy jednoho deštivého večera doktor Varga uklouzl po namoklých schodech a zahynul po pádu na temeno hlavy, jeho objev nezanikl. To, co sám vynálezce zakázal, zveřejnila jeho asistentka, spolupracovnice a věrná kolegyně.
Co se dělo dál?
Její přítel byl dost chytrý na to, aby odhadl, jaký bude další vývoj událostí a nechal si přebarvit vlasy na černo a nosil hnědé kontaktní čočky. Vyhnul se tudíž nepříjemnostem. Jiní kudrnatí blondýni tak chytří a šťastní nebyli. Rukou svých závistivých a nenávistných spoluobčanů zahynuli dříve, než na ně mohla Vargova procedura blahodárně zapůsobit.
Dobře jim tak, hajzlům vyvolenejm!
Ondřej Neff