Tahle zapeklitá otázka se táhne dějinami zakázaných technologií jako ponorná řeka Punkva. Takřka pokaždé na ni narazíme, takřka pokaždé zůstaneme bezradně stát nad její neřešitelností.
V případu, o kterém budeme mluvit dnes, nešlo o jednu jedinou specifickou technologii - spíše šlo o využití celé řady medicinálně vyšetřovacích a psychoskenovacích technik. Když koncem dvacátých let jednadvacátého století vznikla agentura WAY (Who Are You), veřejnost reagovala posměchem či krčením ramen, málo kdo se nad její existencí pozastavoval.
Princip byl jednoduchý. Vzrůstem blahobytu a rozvojem technologií "zpříjemnění života" rostl počet lidí, kteří si s blahobytem prostě nevěděli rady. Měli všechno, co potřebovali a měli i to, co nepotřebovali. Chovali se jako řádní konzumenti, na pokyn reklamy se zbavovali perfektně funkčních předmětů ve fázích určených marketingovými odborníky a obstarávali si předměty jiné, se stejnou funkcí. Nedělali dohromady nic - ekonomika byla založena na principu, že určitý typ lidí bude placen prostě proto, že se nebude plést mimořádně výkonným jedincům do práce. Pilně sledovali všechna reklamní vysílání , avšak nenacházeli jedinou mezeru, jedinou skulinku. Narůstal v nich pocit frustrace, pocit beznaděje.
A právě těmto lidem vyšla vstříc agentura WAY - která vznikla celosvětově, pod sloganem "Cesta ke štěstí". Její zakladatel Donald Bastian se svěřil se svým základním krédem časopisu Time:
"V každém člověku dříme několik spících konzumentů. Právě tito neprobuzení zákazníci jsou největším přírodním bohatstvím světa. Nikoli zásoby ropy, nikoli deštné pralesy, nikoli deutérium rozptýlené ve vodách oceánu. To vše jsou maličkosti proti energii skryté ve spících konzumentech."
Klient WAY se podrobil psychosondě a ta zjistila, že - dejme tomu - dotyčný klient by mohl mít za určitých okolnostech sklon k rybaření. Nikdy nechytil žádnou rybu, nikdy ho ani nenapadlo, že by měl nějakou chytit. Cosi uvnitř jeho bytosti však bylo zapáleným rybářem. A právě toto "něco" bylo spící konzument, který začne nakupovat drahé rybářské vybavení, karbonitové pruty, sonarové splávky, mikroharpuny, podvodní televizní kamery, lodě, nízkoletící bezpilotní letouny na vyhledávání ryb, zkrátka všechny nezbytnosti, bez nichž se rybář prostě neobejde.
Humanoekologové se však brzy vzpamatovali a začali hlasitě protestovat proti metodám WAY. Snažili se dokázat, že nejsou v člověku žádní spící konzumenti, že jde o podvod a že síť WAY je napojena na globální marketingové firmy a že vsugerovává lidem potřeby, které jsou zcela umělé a nevyvolané žádnou vnitřní potřebou.
Masy náhle šťastných konzumentů však brzy umlčely tlupy křiklounů. WAY se stal celosvětovou módou a lidé se předháněli, kolik spících konzumentů v nich procitlo. Guinessova kniha rekordů z roku 2034 zaznamenala muže, který v sobě takto probudil osmadvacet konzumentů. Zahynul bídnou smrtí, zavalen horami prutů, pánví, kolečkových bruslí a pětadvaceti dalších soustav objektů, které potřeboval k holému živobytí.
Ondřej Neff