Na otázku, proč se dopustil tak strašného činu, odpověděl:
"Boží dítě si zaslouží jen jednoho otce."
Novináři se ho zeptali, zda se neobává trestu.
"Možná strávím zbytek života ve vězení. Bude postaveno z mramoru a jeho mříže budou zlaté."
Nešlo o nic menšího, než o monitorování snů. Poté, co jeho kolegové byli mrtvi, mohl jen Bjorn vysvětlovat podstatu věci. V bdělém stavu je naše psychika podobna běžci s koulí na noze.. Náš skutečný život se odehrává ve stavu zvaném spánek. Je občas nutno spánek přerušit, aby se organismus nasytil a aby mohlo dojít k reprodukci - Bjorn své postuláty vztahoval na celou živočišnou říši. Jsme soustředěni na bdělý stav - ovšem neprávem. Je to něco podobného, jako kdybychom se zajímali o "život" automobilu pouze v okamžicích, kdy u pumpy čerpá benzín.
"Vše podstatné se rozvíjí ve snu," tvrdil Bjorn. Veškerá lidská vynalézavost čerpá ze snů - a to, co bylo objeveno, vynalezeno, stvořeno - bylo ve skutečnosti odcizeno ze snů.
Bjornův monitorovací přístroj (i zde platí, že dějiny píší vítězové - přestože monitor vynalezlo pět mužů a čtyři z nich Bjorn zavraždil, aparatura byla pojmenována po tom z nich, který přežil) převede "vykrádání snů" na průmyslovou bázi. Už žádné vynalézání! Na světě vyroste síť monitorovacích stanic. Lidé do nich budou chodit spát za honorář, stanou se z nich profesionální spáči. V tichu noci se bude monitor probírat jejich sny. Výkonné počítače budou porovnávat sny s obsahem databází a na každou novou myšlenku upozorní obsluhu. Nové nápady budou okamžitě přenášeny specializovaným týmům, které se postarají o jejich rozvinutí, zpracování a v další fázi o realizaci.
Bjorn byl odsouzen na doživotí za obzvlášť zavrženíhodnou vraždu. Jeden jeho sen se ovšem splnil - našlo se dost firem ochotných zainvestovat stavbu jeho vězení, takže bylo skutečně vybudováno z kararského mramoru z v oknech mělo mříže z osmnáctikarátového zlata. Personál byl rekrutován z krasavic vycvičených v karate a umění lásky. Amnesty International poprvé ve své historii protestovala proti nepřípustně mírnému zacházení s vězněm. Sponzoři však byli ochotni zainvestovat i Amnesty International a protesty záhy utichly.
Odborný svět s napětím očekával první výsledky.
Co to bude? Definitivně platná "teorie všeho"? Nekauzální fyzika, na niž se již dlouho netrpělivě čekalo? Projeví se skrytá kreativita v matematice nebo v umění? Budou Bjornovy monitorovací stanice chrlit matematické vzorce nebo sonety?
Dlouho se nic nedělo, jen pornografický průmysl byl oživen záplavou nových scénářů, zachycujících doposud nevídané deviace. V červnu 2006 se o novou senzaci postaral sám doktor Bjorn.
Na televizních obrazovkách se objevil v prostém vězeňském oděvu, vyhublý, zřejmě nevyspalý, se šedivou tváří.
"Ve snech není nic, co by stálo za fajfku tabáku..." prohlásil v exkluzivním rozhovoru s CNN. "Nic než banality. Chci zemřít. Prosím o vykonání trestu smrti."
Tak se svět dozvěděl plnou pravdu. Stanice zpracovaly patnáct miliónů snů. Nepodařilo se vykřesat nic, co by posunulo poznání o jedinou píď. Na Bjorna se brzy zapomnělo, byl převezen do státní věznice a jeho exkluzivní žalář koupila hotelová společnost Holiday Inn. Nová technologie zahynula dřív, než se ji kdokoli pokusil zakázat. Budiž jí země lehká. Amen.
Ondřej Neff