Molding spojuje konstrukční postupy CAD s plastovým tvářením. Dnes používané konstrukční systémy CAD mají dvojí výstup - na obrazovce a na tiskárně vzniká konstrukční výkres výrobku či stavby. Moldingové systémy mají jako výstup plastový tvářecí agregát. V první generaci umožňují i malým firmám vytvářet originální automobily "na míru". Od velkých výrobců kupují jen motory s převodovkou a diferenciálem, nápravy a řízení, brzdné a bezpečnostní systémy. Karosérie vzniká na obrazovce za přítomnosti zákazníka podle jeho pokynů. Počítačový program má v sobě zakódovány konstrukční nepřekročitelné hranice, zejména pokud jde o tuhost karosérie, přenos hluku a chvění a pod.
Jakmile zákazník tvar karosérie schválí, je aktivován tvářecí agregát. Funguje na prastarém principu, používaným kameníky už v antice: jehlice pohyblivé v prostoru vymezují svým hrotem množinu počítačem definovaných bodů. Kameníci a sochaři používají malého množství takových jehel či tyček. V moldingové aparatuře jich jsou doslova milióny - aparaturu lze popsat jako komoru vystlanou na všech stranách "fakirským lůžkem", jehož "hřeby" se na pokyn CAD programu vysunou tak, že v úhrnu vytvoří dutinu tvarovanou jako budoucí karosérie. Následuje injektáž plastickou hmotou, vyřezávání ploch dveří a oken, broušení povrchu a nástřik a konečně montáž mechanických dílů auta. Molding druhé generace umožňuje stavbu auta doma v garáži, spolu s recyklací plastu třeba každých čtrnáct dní, podle nálady, potřeb a v neposlední řadě i panující módy.
Detroit a Mladá Boleslav žádají jeho zařazení do seznamu zakázaných technologií. Není divu. Automobilovému i jinému průmyslu totiž hrozí v důsledku moldingu odchod na buben.
Ondřej Neff