Proto je zřejmé, že prastarý princip bolesti bude nejschůdnější ochranné a pojistné zařízení pro vyšší mechanismy nadané umělou inteligencí. Do řídících center samohybných inteligentních strojů budou vložena centra bolesti a samoučicí algoritmy zajistí, aby mechanismus se napříště nepouštěl do akcí takového typu, jež přinášejí bolestivou reakci. Včetně tělesného trestu.
Řečeno po prostu, robot nebude chodit mlsat do elektrické zásuvky, jakmile dostane od pána párkrát karabáčem. Centrum bolesti ovšem bude muset být co nejvíce "decentralizované", rozptýlené a provázané s ostatními systémy, aby je nebylo možno vypnout (asi všichni známe bastlicí metody, jak překlenout elektrickou pojistku). Lidé by jinak centra bolesti vypínali, například proto, aby zneužívali robotů ke zločinným nebo válečným účelům.
Toto elegantní řešení pojistné ochrany vyšších mechanismů ovšem vyvolá averzivní reakci mezi liberálními intelektuály. Vzniknou rozmanitá hnutí humano-mechanické solidarity, která budou poukazovat na znepokojivý nárůst agresivity a sadismu v lidské populaci. Systém, kdy roboty může trestat zase jen robot povede k uklidnění vášní, nicméně jen k dočasnému. Humanisté nakonec dosáhnou toho, že se tělesné tresty robotů zahrnou na seznam zakázaných technologií.
V každém čísle Ikarie tohoto ročníku se chci zamýšlet nad kontraverzními technologiemi budoucnosti. Připomínky, nápady a polemiku vítám
Ondřej Neff