To je ale nějaký divný text, říkáte si teď možná. Proč do recenze na kreslený film pro děti cpát takovéhle věci? Ptáte se možná. Hm, třeba proto, že ten kreslený film není pro děti?
Nicméně přiznávám, že jsem se trochu nechal strhnout romantikou, a pokorně se vracím k meritu věci, tedy k homelessákům. V mém slovníku cizích výrazů převzatých z anglického jazyka se u výrazu homeless píše tohle: "osoba bez trvalého bydliště, které je zde chápané v obvyklém významu tohoto slova, tj. jako místo poskytující obývajícímu dostatek soukromí, a co kdybys takhle přestal čumět do slovníku a začal se zase věnovat recenzi, ty debile?". Podstatné je samozřejmě to "osoba bez trvalého bydliště". Člověk, který ho nemá, se okamžitě řítí společenským žebříčkem dolů jako do superhluboké studny. Nepříjemná záležitost. Zvlášť když se homelessem stanete vy. Tedy ne vy, ale my. My všichni.
Planeta Země explodovala v jediném brutálním kataklyzmatickém výbuchu a když trhance zemského nitra rozmbombardovaly Měsíc a ztratily se v hlubinách vesmíru coby další metoerický roj, nezbylo na místě třetí planety slueční soustavy vůbec nic. A z lidstva se stali homelessáci, poslední odpadky v galaktickém společenství. Zatracení Drejové (to jsou ti mimozemšťané, kteří nám rozstříleli planetu). Naštěstí je tu ovšem naděje v podobě Titanu - gigantické kosmické lodi s nesmírnou silou, která je možností znovu nakopnout dějiny naší civilizace tím správným směrem. Ovšem nejdřív je třeba ji najít a to podle zářící mapy s křížkem, kterou má na ruce syn konstrukéra Titanu. Výprava, která má zachránit lidstvo, začíná - a současně začíná také poslední bitva. Zatracení Drejové.
Kreslený film Titan A. E. natočil Don Bluth (a jeho dlouholetý spolurežisér Gary Goldman, abych byl úplně přesný), jeden z těch lidí, kteří Disneymu konkurovali už v době, kdy byla celá animovaná divize DreamWorksu i se svým Princem egyptským a El Doradem na houbách (přesněji řečeno mu konkuruje od roku 1979, kdy od Disneyho odešel). Titan A. E. je zatím technicky nejdokonalejší Bluthovo dílo (pro připomenutí: v jeho filmografii najdeme takové tituly jako psího Charlieho, myší western Americký ocásek, charlieovské pokračování Rock a Doodle, andersenovskou pohádku Thumbelina a rasputinovský muzikál Anastasia) a současně také odvážný krok stranou. Bluth tentokrát nevsadil na osvědčené disneyovské schéma "epický pohádkově laděný příběh se zpěvy", obrátil se k teenagerovskému publiku (proto jsem taky na začátku říkal, že ten film není pro děti) a udělal akční vesmírnou střílečku, space operu s bleskovým tempem, jakousi kreslenou obdobu Hvězdných válek. Fakt je, že se mu to povedlo - příběh se řítí kupředu jako krtek na osedlané podzemní rajechtli, zvrat stíhá zvrat, tempo se skoro daří udržovat (až na závěr) a k vidění tu jsou některé opravdu fantastické animované 3D efekty (například úvodní exploze Země nebo skvělá rocková pasáž s vesmírnými rejnokodelfíny). Stejně tak je ale fakt, že celý příběh tím, jak je rychlý a tím, jak přiznaně odkazuje na fenomén Hvězdných válek (jedna ze scén je dokonce úmyslnou parafrází) nedává divákovi šanci, aby se s ním sžil - takže na rozdíl od většiny disneyáren není do celé story emocionálně vtažen. Což je docela závažný problém. Ale na druhou stranu - zase se tu ani sekundu nenudíte. To se o Disneym při vší úctě říct nedá.
P. S. První věta této recenze je pochopitelně kradená, respektive kradená a znásilněná.
Titan A. E., USA 2000. Režie: Don Bluth, Gary Goldman. Hrají (v českém znění): Saša Rašilov, Ladislav Županič, Petra Hanžlíková, Libor Hruška.
Štěpán Kopřiva