Relic je živoucí důkaz, že Vetřelec je geniální film. Nehledě na osmnáct let, které od jeho vzniku uplynuly, nehledě na stovky béčkových imitací (jen Roger Corman jich nasekal aspoň deset), Danem O'Bannonem zkonstruované dějové schéma funguje jako dobře promazaný stroj, který bez výraznějších inovací spolehlivě plní sály kin i dnes. Bohužel je fakt, že Relic je vetřelcovským klonem spíše podměrečných rozměrů - alespoň co se kvality týče. Ani jeden z hlavních tvůrců (když nepočítám producentku Gale Ann Hurdovou, která výrobně zajišťovala oba Terminátory, Vetřelce i Propast a je také první exmanželkou Jamese Camerona) nepatří do elity. Scenáristka Amy Holden Jonesová sice zvládla pateticky mudrlantský slaďák Neslušný návrh a akčárnu Útěk do Mexika, ploše přežvýkaný remake legendárního Útěku Sama Peckinpaha, ale adpatace románu Douglase Prestona byla evidentně nad její síly. Nepřehlednost, poměrně častá chaotičnost a především z neznámých důvodů předržovaný úvod (první zvrat přijde až po hodině filmu) cejchují její scénář výrazným černým štemplem se slovem ŠITOID.
Pochopitelně, skoro každý scénář se dá zachránit, když je na place výborný režisér. Ale to tady nebyl. Peter Hyams má své nejlepší roky evidentně za sebou a jeho sláva z dob 2010 a Kozorohu 1 už dávno vyprchala jako bublinky ze zteplalé mattonky. Relic sice režijně není takové rozbředlé nemastné neslané zoufalství jako Timecop, ale nedosahuje ani lehce nadstandardní úrovně Náhlé smrti. Hyamsova suchá, obrazově klasická a až strohá režie občas dokonce přispívá k pocitu zmatenosti a dezorientace - hlavně v úvodu - a nevytrhnou to ani chvilkové škuby invence, jako je třeba vychutnávačka, kdy je v přímém záběru utržena hlava člena SWATu. To samé, co o Hyamsovi, se dá říct i o dvou hlavních protagonistech (vinou podivně pokrouceného scénáře není ani jasné, kdo je vlastně hlavní hrdina; na to, aby to byla týmovka, je kladen příliš velký důraz na jejich samostatné akce), oba herci - Penelope Ann Millerová (gangsterská milenka z Carlitovy cesty, Nováčka nebo Shadowa) v roli vědátorky Margo Greenové (linie vědeckého výzkumu je dalším krachem scenáristického smyslu pro gradaci, pointu nebo alespoň zakončení) a Tom Sizemore (Pravdivá romance, Takoví normální zabijáci, Nelítostný souboj, Ďábel v modrém) jako Vincent D'Agosta - odvádí naprosto průměrnou práci. Zklamáním je nevýrazný Sizemore, který jako by se lekl své první hlavní role a přidržel se řemeslné machy; jeho výkon se co do životnosti figury ani náznakem neblíží slizce výsměšnému hajzlovi z Ďábla v modrém nebo jednoduššímu ale až za hrob loajálnímu samopalníkovi z Nelítostného souboje. Tudíž jediná slova jednoznačné chály, která v téhle recenzi padnou, budou vystřelena na adresu specialisty na speciální efekty Stana Winstona. Tvůrce Predátora, terminátorského skeletu, Věci, vetřelcovské matky, Pumpinkheada a tisíce dalších zrůd odvedl ve spolupráci s počítačovou firmou VIFX jako obvykle precizní práci. Společně vytvořili tři metry dlouhého netvora s tváří pavouka, designem plazem a pohybem kočkovité šelmy, který vypadá "jako by se jeho DNA zbláznila". I když je fakt, že při pohledu na základní rysy Kothogovy obličejové masky se člověk neubrání pocitu, že Stanu Winstonovi v žilách koluje predátoří zelenkavá krev, která se prokopírovává do všech jeho výtvorů. Co řící o Relicu na závěr? Nic šokujícího, nic převratného, standardní horor na plátnech našich kin, který má dost nudný rozjezd, ale když už jednou nastartuje, tak to chvílemi i slušně jede. Což neznamená, že bych vám nedoporučoval dát přednost něčemu rychlejšímu, s novějším motorem, karosérií a pořádnou akcelerací.
RELIC, USA 1997. Režie: Peter Hyams. Hrají: Tom Sizemore, Penelope Ann Millerová.
Štěpán Kopřiva