Když je někdo posedlý ďáblem, poznáte to snadno. Dotyčný se hlasitě směje divným hlasem, vyniká v umu, pro který se na fernetových seancích vžil název "projektilové zvracení", vesele huláká vulgarismy (Ano, já vím, že jsem právě přesně popsal Štěpánku Haničincovou, ale ona není posedlá Satanem. Myslím.), otáčí hlavou o tři sta šedesát stupňů a masturbuje s krucifixem. Ale jak má člověk odhalit, když si ďábel neosedlá člověka, ale třeba kosmickou loď? Už jste někdy viděli Enterprise, jak si do trysky zasouvá krucifix? A to je taky důvod, proč to kapitánu Millerovi a jeho posádce vesmírných záchranářů trvalo tak dlouho, než jim to docvaklo. Tihle rescue boys byli v roce 2047 vysláni na speciální misi k Neptunu, kde se neočekávaně zjevil Horizont události - před sedmi lety se beze stopy vypařivší mezihvězdný koráb, který jako první dopravní prostředek v lidské historii používá k pohybu vlastní černou díru. Millerovi hoši & dívky vstoupí na palubu lodi, která byla sedm let v jiné dimenzi, a začnou kapat. Ta jiná dimenze byla totiž zřejmě peklo a s Horizontem události je díky tomu něco v nepořádku. Konkrétně je to ten druh nepořádku, který infikuje mozky delirickými halucinacemi a trhá lidi na krvavé žvance. A jako na potvoru není v okruhu dobrých 4,3 miliardy kilometrů kolem žádný exorcista.
Horizont události je druhým hollywoodským filmem britského režiséra Paula Andersona. Anderson debutoval na rodných ostrovech roku 1993 ambiciozní nihilizační drsárnou Shopping (která byla pro svou brutalitu nevpuštěna na anglické videokazety - podobný osud pronásledoval několik let i Tarantinovy Gaunery). V Americe se razantně prosadil filmem diametrálně odlišného druhu: režijně vychytanou adaptací brachiální počítačové gamesy Mortal Kombat. Protože Mortal Kombat zaznamenal přes poměrně nízké náklady bombastický komerční úspěch (tři týdny nejnavštěvovanější film ve Spojených státech), bylo jasné, že tenhle mladý Angličan dlouho bez práce nezůstane. A taky že ne. Napřed si Anderson vybral scénář legendárního Davida Peoplese (Blade Runner, Nesmiřitelní, 12 opic) s názvem Soldier, příběh, který Anderson sám charakterizoval jako "příběh Roye Battyho ještě před Blade Runnerem", ale pak to šlo prozatímně do kopru a Anderson vytáhl svého kandidáta číslo dvě: Philipa Eisnera a Horizont události.
O Horizontu události se dost mluvilo ještě před jeho uvedením, ohlasy z prvních zkušebních amerických promítaček hovořily o hodně hustém kosmickém satanismu, který prý pár lidí (hlavně producentů) tak docela nevydýchalo. A teď tenhle tolik diskutovaný horor konečně dorazil na naše plátna. Jaký tedy Horizont události vlastně je? Těžko říct. To, co totiž přichází do kin celého světa, je pouze torzo snímku. Z původní verze totiž byla výše zmíněnými nedýchajícími producenty vystřižena plná půlhodina, většinou údajně obsahující pomalé budování temné atmosféry. Těžko říct, jestli zrovna tohle je příčina, proč se mi Horizont události jevil tak, jak se mi jevil: totiž jako lehce nadprůměrná, v podstatě ale krotce temná záležitost. Pod označením satanistický si rozhodně nepředstavujte Vymítače ďábla nebo Přichází Satan! - tohle jsou devadesátá léta a nikdo nejde na psychologický doraz. Nějaké ty příjemně brutální scény se samozřejmě najdou (krvavá minitsunami, vychutnaná dekomprese, vyvrhnutý člobrda), ale rozhodně to není žádný extrém, zhruba level Hellraisera IV. K dalším kladům řadím Andersonovu mortalkombatovsky efektní, ale přesto silně atmosférickou režii (naštěstí nenavazuje na nudu Shoppingu, u kterého jsem málem usnul), skvělou výpravu (celý interiér Horizontu události je koncipován jako mix hellraiserovského stylu se středověkou architekturou) a na horor nezvykle akční hudbou (Anderson už v Mortal Kombatu prokázal svou náklonnost elektronice a i tady se jí drží -- Orbital, Prodigy).
Když si tohle všechno namačkáte do recenzentské kalkulačky a stisknete rovná se, je verdikt poměrně jednoznačný: Rozhodně žádná bomba, ale v té hororové řídkosti v našich kinech docela solidní věc. Možná to mohlo být lepší. Kdo ví. Počkejme si na Special Edition.
EVENT HORIZON, USA 1997. Režie: Paul Anderson. Hrají: Laurence Fishburne, Sam Neill, Kathleen Quinlanová.
Štěpán Kopřiva