Ale Hollywood není Hongkong. Na první pohled by se mohlo zdát, že je vše OK. Woo se už dokonale adaptoval na model amerického akčního filmu, který není postaven na ultrakrvavých přestřelkách (jimiž právě Woo získal světovou proslulost), ale akcentuje spíš exploze a honičky, Tváří v tvář nese výraznější stopy Woova charakteristického stylu než suše technická Operace: Zlomený šíp (nezaměnitelné zpomalovačky, dokonalá střihová skladba), a i scénář sám má v sobě hongkongské názvuky. Problém je ale v tom, že to jsou právě jen ty názvuky. Rozvržení postav i dramaturgie příběhu ze začátku sice přesně odpovídá asijské formuli příběhu, v níž je hranice mezi klaďákem a gaunerem schválně neostrá, ale ve chvíli, kdy by mělo začít ono znejisťování rolí obou nenávistí spojených mužů, odbydou to scenáristé platonickým štrejchnutím a pracně celou story vrátí zpátky na koleje amerického černobílého schématu - což je pro nabuzeného diváka, který zná starší díla Johna Woo (viz třeba proměna nepřátelství ve spojenectví v Killerovi nebo Hard Boiled), dost studená sprcha.
K tomu je třeba připočítat další věc. John Woo sám prozradil, že se na půdě mentality neasijských postav nepohybuje zrovna nejjistěji. Zmiňované hongkongské názvuky zvládá skutečně brilantně, ale tam, kde je scénář poplatný psychologickým klišé amerického filmu, působí snímek neobratně, spíš jako mechanický převod (např. závěrečná happyendová scéna).
Přestože je tedy Tváří v tvář Wooův nejbravurněji natočený americký film, vyhlíží jako celek nevyváženě - je to dané zřejmě tím, že Woo správně neodhadl, jak co nejlépe sladit své vysoké ambice s pro něj přece jen novým vyprávěcím syžetem. Je ovšem bez debaty, že jestliže se John Woo i v této oblasti bude učit tak rychle jako jinde, není co řešit. Jeho další film už bude dokonalý.
TVÁŘÍ V TVÁŘ, USA 1997. Režie: John Woo. Hrají: John Travolta, Nicolas Cage.
Štěpán Kopřiva