Představte se, že se jmenujete Robert. Představte si, že jste údržbář. Představte si, že vás ten job sice moc nebaví (představit si tohle jistě nebude nic složitého), ale potřebujete prachy, protože jste ještě nedopsali ten geniální román, co taháte v hlavě. Představte, že vás vyhodí z práce. (Představte si tedy, že nejste údržbář.) Představte si, že vás to nasere tak, že vtrhnete do šéfovy kanceláře, pokusíte se svého nástupce (cvakající kovovou věc na kolečkách) vyhodit z okna, bosse postřelíte a unesete mu dceru. Představte si, že co se týče únosů, jste úplně nezkušené pako, kdežto vámi odvlečená Celine je něco jako profesionální rukojmí (už jednou byla unesena) a každý váš zamtený čin s přehledem komentuje.
Až potud to na vaši představivost nekladlo moc velké nároky, co? Tak přitvrdíme. Představte si, že všechno, co se vám děje, je jen součást plánu dvou andělů dočasně vylitých z nebe. Představte se, že archanděla Gabriela neskutečně krká, že mezi lidmi je málo lásky a že pověřil tyhle dva nešťastníky, anděly Jacksona a O'Reillyovou, aby zařídili, aby se do sebe dva lidé zamilovali, a do té doby se nevraceli. Představte si, že si vybrali vás (Roberta) a Celine. Představte si, že způsob, jakým hodlají zažehnout vaši lásku je poměrně prostý -- nechají se od otce Celine najmout, aby vás zabili. Představte si, že o tomhle někdo natočí film a pojmenuje ho Extra život. Představte se, že o tom filmu napíšu recenzi. Představte si, že ji právě čtete. A představte si, že v ní píšu zhruba tohle: Extra život je už třetí titul, který vyvrhla na stříbrné plátno sehraná skotsko-anglická trojka Danny Boyle (režisér), John Hodge (scénář) a Andrew Macdonald (produkce) -- jejich prvním filmem byla černá komedie Mělký hrob, druhým pak kultovní Trainspotting.
Extra život ovšem kvality těchto děl nedosahuje ani náhodou, hlavně proto, že zvolený vyprávěcí styl není adekvátní obsahu. Když máte jako kostru jen celkem jednoduchou romantickou story o vzájemném sbližování, která je postavená na tradiční rovnici antipatie-sympatie-láska-krize-happy end, je kontraproduktivní obalovat ji masem absurdně nadpřirozené krimikomedie a kůží brilantní režie, protože námět samotný to neutáhne. Je to jako byste namontovali do metalízové kastle nejnovější mazdy motor z embéčka.
Z předchozích filmů jsem měl navíc pocit, že tvůrci mají dokonale zmáknutou vypravěčskou techniku, a o to víc mě nepříjemně překvapila degenerace příběhu, který je totálně unplugged a o nic v něm vlastně nejde: hrdinové nejsou ničím ohrožováni (andělé se je nesnaží zabít, pouze vyvolat stmelující pocit nebezpečí) a ze závěrečné krize tvůrci vyklouznou scenáristicky svévolným Božím zásahem. Snímek se tak mění v pouhou kaskádu dokonale gagově propacovaných a špičkově naservírovaných scén.
Roli Roberta dostal osvědčený Ewan McGregor (Mělký hrob i Trainspotting) a coby Celine je mu zdatnou spoluhráčkou bývalá modelka Cameron Diazová (Maska, Svatba mého nejlepšího přítele). Nejlepší výkon z celého filmu ovšem jednoznačně podává Holly Hunterová (Piano, Crash), která si svou romantickými romány posedlou nikotinovou andělkyni ukázkově vychutnala a hraje ji jako něco mezi Terminátorem a parodií na Bonii z Bonnie & Clyde. Což je sice skvělé, ale prd platné, když Extra život nedokáže to hlavní -- vtáhnout diváka do příběhu. Jako byste sledovali přes tlusté sklo bravurní filmařskou exhibici. Nevím jak vám, ale mně to nestačilo. Asi jsem čekal krevety.
EXTRA ŽIVOT (A LIFE LESS ORDINARY), GB 1997. Režie: Danny Boyle. Hrají: Ewan McGregor, Cameron Diazová, Holly Hunterová, Delroy Lindo.
Štěpán Kopřiva