ROBERT ENGLUND - READY FOR FREDDY
Umaštěný klobouk stínící seškvařenou tvář sešklebenou do zlomyslného úsměvu, potrhaný červený svetr s černými pruhy a především speciální rukavice s ostrým břitem na každém prstu - to je Freddie Krueger, jeden z nejpopulárnějších masových vrahů v dějinách filmu. A to je také to, co se vybaví když se řekne jméno Roberta Englunda. Přitom se při pohledu na jeho civilní obličej vybaví spíš oholený mikuláš nebo dobromyslný vesničan, než jeden z předních zástupců Zla.
Také dlouho hrál dobromylné postavy v různých komediích, přičemž nejvíc zabodoval jako mimozemský přeběhlík v seriálu V, než ho Wes Craven odvážně obsadil do hororového příběhu Noční můra z Elm Street. Asi ani sám Craven netušil, jakou popularitu tento film získá a kolik čísel přibyde za nadpis. Z původního sadistického vraha dětí mstícího se in memoriam se vyvinul v svérazného komika, jehož humor se ovšem rozhodně nedá nazvat laskavým. Role vraždícího kotelnínka převážila výhybku a vozík jeho kariéry odbočil z komediální trati do temné sluje hororů. Englund se stal zloduchem a z téhle škatule mu ani kruegerovská rukavice nepomohla. Může s ní jen skřípat o kov - a zkřivený úšklebek vyvolaný tímhle zvukem nebude horší než to, co na obličejích vyvolávají jeho pozdější filmy jako Noční hrůzy, Fantom opery, kde je režiséry donucen pitvořit se, co se do něj vejde, či monstrozní Mandl, kde je ověšen kovem víc než terminátor. Světlou vyjímkou je Blackie - majitel televizní Kavárny u Noční můry. Nikoliv záporná role, která ho staví do pozice lehce cynického a trochu všemocného pozorovatele, dokázala, že Englund neztratil nic ze své elegance a nadhledu - jen má malou možnost je uplatnit.
Jiří Pavlovský