CRONENBERGOVA ZÓNA ZPOLITIZOVANÉ HRŮZY
K filmových zpracováním knih Stephena Kinga se díky autorově benevolenci uchylují tak neschopní režiséři, že když mezi nimi najdou příznivci hororu slavné jméno, vrhají se na něj s lačností masařky uzřivší oběť Jacka Rozparovače. Jsou sice výjimky potvrzující pravidlo (nepovedené Druhé já George A. Romera), ale Mrtvá zóna Davida Cronenberga mezi ně naštěstí nepatří. Pro svoji přílišnou rozvláčnost a neucelenost sice nedosahuje kvalit Christine, Shinning nebo Carrie, ale oproti ostatním adaptacím má poměrně slušnou úroveň.
Spisovatel s nevýrazným jménem i přístupem k životu Johnny Smith se probere z pětiletého kómatu po nezaviněné autonehodě. Zjišťuje, že se nejen změnil svět okolo něj (jeho láska se vdala a o něj neztratili zájem jedině rodiče), ale i on sám. Dokáže předvídat budoucnost. Klíčem otevírajícím dokořán brány času pro něj může být letmý dotyk předmětu nebo osoby, jíž se minulý či budoucí děj bezprostředně týká. Smith "procítí" požár v pokojíčku holčičky, ledové sevření zamrzlého rybníka ochromující malé hokejisty, děsivou přítomnost sadistického vraha apod. Svými novými schopnostmi může budoucnost nejen předvídat, ale i měnit. Jednoho dne Smith pochopí, že na jeho bedrech leží osud celého lidstva, kterému hrozí zničení a pouze on je může odvrátit. Odvrátit za cenu nejvyšší - za cenu úkladné vraždy...
Klasik moderního filmového hororu David Cronenberg (Moucha, Scanners) natočil svou adaptaci Kinga podle scénáře Jeffreye Boama (Smrtonosná zbraň 2, 3, Indiana Jones a poslední křížová výprava), který se ovšem nedokázal vyvarovat jisté roztříštěnosti děje. V první polovině filmu se Smith vyrovnává se svým "darem" a zároveň se jej snaží využít při detektivním pátrání po masovém vrahovi, v druhé půlce pak bojuje s rozhodnutím odstranit příštího Ádu, jak jej vidí v kandidátovi na prezidenta spojených států. Cronenbergovi, který byl až dosud zvyklý na jasné a přímočaře se vyvíjející příběhy, se nedaří spojit jednotlivé, již tradičně vizuálně naprosto brilantní epizody (k vrcholům patří propojení ohnivého ohrožení holčičky a Smithovy vize) v souvislý celek. Navíc obsazení muže s ledovýma očima - Christophera Walkena, u něhož silná individualita přímo vyzařuje z neobvyklé tváře, do role průměrného občana Smitha, u kterého byste měli přijmout stavy nejistoty, zranitelnosti a malodušnosti, je stejně zavádějící, jako chtít po divákovi, aby uvěřil, že Klaus Kinski je hodný pečovatel mateřské školky a tu motorovou pilu nestartuje kvůli zlobivému Pepíčkovi, ale na prořezání stromoví v zahradě.
Tvrdím-li přes tyto výhrady, že Mrtvá zóna je čtvrté nejlepší zpracování Kingova fantastického románu, na němž se svými hereckými výkony vedle Walkena (Batman se vrací) pozitivně podepsali Brooke Adams (Vetřelci), Tom Skerritt (Vetřelec), Herbert Lom (Maska rudé smrti), Anthony Zerbe (Ocelový meč), Colleen Dewhurst (Chlapec, který uměl létat) a Martin Sheen (Ohnivé oči), pak doufám, že vám bude stát za vidění.
"Mrtvá zóna (The Dead Zone)", USA 1983, režie: David Cronenberg.
Marek Dobeš