Allen Steele je obecně považován za novodobého autora klasické space opery. Něco na tom asi bude, alespoň podle jeho prvního publikovaného románu soudě. Začátkem příštího století bude nad Zemí viset několik velkých základen, čímž vzroste počte lidí dlouhodobě pobývajících mimo přitažlivost naší rodné planety na několik stovek.
My se samozřejmě zaměříme na západní polokouli, nad kterou kromě státem podporované stanice "Freedom" (Svoboda) roste i dvojice komerčních těles. v tom, které je určeno k pobytu, se dokonce obyvatelé mohou těšit z umělé gravitace, která je vytvářena rotací těla základny prstencovitého tvaru. I když se jmenuje poměrně vznosně "Olympus" (Olymp), nikdo jí neřekne jinak než "Skycan" (Nebeská piksla). A toto jméno dost vypovídá o vztahu lidí k ní.
My kromě dění na této stanici a v jejím okolí sledujeme i životní osudy významnějších postav a poznáváme tak důvody, které je vytrhly zemské přitažlivosti. Život na stanici není nepodobný pracovním podmínkám montérů pracujících delší dobu daleko od domova. Tomu odpovídá i pestrý kaleidoskop postav s různými psychickými úchylkami a vlastně i nevalná morálka zaměstnanců. Není se co divit, když člověk nemá skoro žádné soukromí, nesmí pít alkohol, nemá moc příležitostí k sexuálním radovánkám a ani jídlo a hygienické podmínky za moc nestojí. S vyhlídkou minimálně ročního pobytu mimo Zemi tak většinu lidí nahoře drží touha po penězích s vyhlídkou na zajištěnou a bezstarostnou budoucnost.
Celý příběh nám vypráví astronaut, který se dostal do vážných problémů na Měsíci a který vše nahrává na magnetofonovou kazetu. Tato situace trochu vypovídá o autorově vztahu k vlastní osobě, protože tento vypravěč je bezpochyby jeho alter egem. Stejně jako on je to začínající spisovatel, který se pobytem na vesmírné základně snaží získat nějaké podněty pro svůj román. I když je v podstatě přímým účastníkem většiny významných událostí, do děje příliš nezasahuje a staví se spíše do role pozorovatele.
A jaká je hlavní zápletka? Nejde samozřejmě o nic menšího než o základní práva občanů USA daná jim ústavou. Federální agentury se totiž chystají pošlapat některá z těchto práv natolik, že to hrstce odvážných vlastenců patřičně hne žlučí a přinutí je dělat věci, které by je asi jinak nenapadly. A protože jde o kosmickou operu, nemusím ani příliš zdůrazňovat, že všechno v podstatě dobře skončí a většina hrdinů tento boj za svobodu dokonce i přežije.
Jediné, co je možno autorovi vytknout, je to, že nepředpověděl rozpad východního bloku (román vyšel v roce 1989), takže stále ještě probíhá poměrně vyrovnaný souboj mezi dvěma největšími kosmickými mocnostmi--USA a SSSR. Také myšlenka lunárních základen a ruských výprav na Měsíc se zdá s odstupem deseti let poněkud nadnesená. A konečně i projekt evropského raketoplánu Hermes, který byl pravděpodobně natrvalo uložen ke kytičkám, a který ve Steelově románu vesele vynáší kosmonauty, astronauty i různé harampádí do vesmíru.
Allen Steele: Orbital Decay. Obálka: Romas. Ace, New York, 1989, 324 str., brož, $5.50.
Jiří T. Pelech pro Putnu č. 6