Já to říkal. Tuhle věc dělám často, ale na dobu před cca osmi roky, kdy jsem to udlělal zvlášť záslužně, si pamatuji zcela jasně. Bylo to někde v Šumperku, potkal jsem Slávka Švachoučka, a já řekl: Slávku, měl bys vydat sbírku svých povídek. Ano takhle jsem mu to vypálil mezi oči. A on odpověděl: Materiál bych měl, ale nikdo mi ho nechce vydat, neboť by to byla vydavatelská sebevražda. A rok se s rokem sešel, jak říkají obrozenci, já jsem toho během té doby naplácal neuvěřitelné kontejnery (třeba jsem říkal, že by to sebevražda nebyla) a vydavatelský sebevrah se našel - Michal Bronec. A jak se zdá, i mé ničím nepodložené mluvení byla pravda.
Roboramus se mi líbil, ale má jednu vážnou vadu - vyšel příliš pozdě. Pokud by ho Slávek vydal v době Tvůrců času a Eternaalu, oblízli bysme všechny prsty, zápěstí a prevděpodobně i zbytek ruky až k lokti. Tenkrát, ještě lehce zasmrádlí z hermeticky utemované české kotliny, jsme byli rádi zakaždou další tuzemskou knížku a srovnávali bychom ji tak maximálně s Édou Martinem. Teď je situace radikálně jiná. Hustý tlak děl profesionálních spisovatelů nám změnil optiku, takže i češti autoři museli přidat (pochytat co nejvíc té profesionality - jako nováčci Mostecký, Kulhánek) a těm, kterým se to nepovedlo postupně odpadli (Poláček, někteří to radši vzdali hned na začátku - Hauserová, Jarda Petr). A do týhle vražedný holomajzny to Slávek zkusil.
Takže zapomeňte na superlativy z CKČ, fanzinů a Černých mloků. Pětadvacet povídek lehce po datu spotřeby není nic jiného než pětadvacet povídek z jiných sbírek. Najdete tu několik dobrých až vynikajících textů (standardně Vnitřní život otvíráku na konzervy, Primitivové, Hrdinové z Telluru), ale objevíte i pár nevýrazných až špatných povídek (Beze stopy, která navíc svým skoro prosovětským nánosem tlačí hodnocení ještě níž). No a mezi tím jsou docela příjemné věci. Prostě čas zapracoval - pointy, které nás za komoušů šokovaly někde vyčpěly, styl textů v porovnání s dnešním slohem výrazně zpomalil a i některá témata mě už tolik nebrala. Musím přiznat, že jsem na tohle byl připravený, takže pocit, který jsem ze sborníku měl (mírně klidnější Neffovo Vejce naruby), mě potěšil.
Každopádně, pokud od sborníku očekáváte nějaký nářez, zase se pekně uklidněte. Roboramus je dobrý a stojí za to mít ho v knihovně - už jen pro tu žlutou obálku.
Stanislav Švachouček - Roboramus, vyd. Straky na vrbě, Praha 1999, obálka Petr Súkeník, 218 stran, náklad 1250, cena 110,- Kč.
David Horák RM