Už jsme tu měli pár civilizací, které se vyhrabaly z bahna, nějaký pátek na Zemi vegetovaly, aby se zase zpátky do toho bahna vrátily. Mezopotámci, starověcí Řekové a Římani, Vikingové, Keltové, Mayové a Slováci (prostě mi to nedalo). A o posledních dvou národech pojednává román Operený had od Dr. Štefana Konkola, o němž s jistotou mohu pouze říci, že je to Slovák; a pokud budu věřit Zdeňkovi Rampasovi, tak Š. Konkol se po revoluci vrátil do své vlasti z Austrálie. Jinak tato kniha má už druhé rozšířené vydání. Samozřejmě, že při koupení knihy jsem blbě sáhnul a vybral si prvotní neapgrejdované vydání, takže mi (nejspíš) unikly některé dotažené finesy.
Děj Opereného hada je založen na klasickém klání zla, jež zastupuje Satan se svojí trojicí šestek a dobra zastoupeného Bohem s trojicí otec-syn-duch svatý. A protože minulá partie skončila s výkřiky “Už ho přibili”, což Satan považuje za svoji prohru, protentokrát se rozdávají karty v Jižní Americe, kde se ve výše zmíněném bahně začínají rochnit nové civilizace. Jenže zlo, které potřebuje proti euroasijské oblasti zasažené přílivem Božského dobra postavit silnou Satanskou civilizaci, to bude mít zase zlé, jelikož starý blafoun Bůh sahá ke svým osvědčeným nonkorektním švindlům (ale je na straně dobra, tak si to může dovolit) a vytahuje z rukávu - tedy z naší blíže neidentifikované přítomnosti - slovenského emigranta Karla Kulkáňa, a přidává si ho ke své nasmolené trojičce - Satan si toho samozřejmě nevšimne, chudinka. Kulkáň, který vysedává u starých mayských chrámů coby turista s naprosto autentickou mačetou, na níž je ještě lep po značkovači s nápisem Made in Hong Kong (v 2. verzi už se zakutým hřebíkem z Kristova kříže), tedy cestuje časem a ocitne se v Jižní Americe u Mayů, kteří jsou na straně dobra (stranu zla představují konkurenční Nahuatlové ovládající černou magii, či co), a kteří si ho po vyřčení jeho jména, přejmenují na Kukulcana, jejich hlavního boha, a už u tohodle bludu zůstanou až do konce románu. Kulkáň chvílemi dělá štráchy se svým božstvím, ale že by jim to nějak vyvracel, to zase ne. A protože se právě Nahuatlové chystají na Maye vojensky vytáhnout a vymazat je z povrchu zemského, přesunul Bůh Kulkáňa na to správné místo ve správný okamžik.
Z mnou lehce načrtnutého děje je asi jasné, že nejde o žádný novátorský nápad. A abych řekl pravdu, také jsem od této knihy nic takového neočekával; vlastně jsem očekával, díky informacím informátorů, že román nebude žádný zázrak. Z toho důvodu jsem byl trochu překvapený. Operený had je svižně napsaný, až mi připomněl blahé paměti Harrisonovu Třetí planetu smrti. Ale pár rozdílů oproti Harrisonově profesionální práci Konkolův text má. Především slovenský emigrant není tolik technicky zdatný jako Jason dinAlt od HH a tak si vzpomene na luk a šípy (i když Konkolova představa zahnutého dřeva s kusem šňůry má do jím zmiňovaného anglického luku, který používal Robin Hood, hodně daleko), také na destilaci a něco z protipěchotní obrany. Ale to mu přičítám k dobru. Co vymyslet v civilizaci, která nezná železo (rogalo jako v ábíčkovské Tvrzi?). Kulkáň třeba nedá dohromady ani tři složky střelného prachu (a abych se přiznal, já bych je dohromady taky nedal, ale mě si Bůh nevybral, abych mu vylepšoval karbanické imige). Také přičítám autorovi k dobru, že je vidět, že má nadrcené informace o jihoamerických indiánských kulturách (což není tolik obvyklý jev -- myslím to nadrcení informací) a dokáže je dostatečně prodat, včetně mapek a slovníku na konci. Na druhou stranu má Operený had o tři třídy více stylistických a dějových chyb než Harrisonův text. Trochu zarazí začátečnická chyba s opakováním už čtenářem přečteného děje, ale nějak se asi těch cca 200 normostran nahnat musí, pominu i to, že hlavní hrdina coby sexuální loudil (koukněte se na scénky s břišními tanečnicemi) nedokáže sbalit jedinou pořádnou ženskou, kterou mu autor nažene pod nos hned v úvodu románu, nebo příliš dlouhé pasáže na začátku, než Kulkáň uvěří, že se ocitl v minulosti. Daleko horší je to s vlastní dějovou stavbou. Pokud si autor nemyslel, že vytváří nějaký intelektuální literární klenot, mohl děj zpestřit nějakým tím zvratem a zcela určitě tam měl hodit velkou krizi hlavního hrdiny. Takhle je celý román jen o něco více komplikovaným střídáním příprava na bitvu-bitva-balení té jedné ženské-lízání ran. Bitev se v románu dočkáme tří velkých, které jsou doplněné jedním obsazováním chrámu a jednou cestou za zlem posedlým předkem ukrývajícím se v bažinách. Cesta za předkem je z nich nejslabší, obsazování chrámu teoreticky bezproblémové, přičemž bububu-chrámový záporák je zlikvidován prakticky vzápětí a u bitev nemohu říci, že by byly popsány špatně, ale že by autor dokázal zprostředkovat panoramatický výhled na bojující jednotky, ztráty a jednotlivosti soubojů, se také říci nedá. Navíc první dvě bitvy Mayové vyhráli hlavně díky nápadům Kulkáňa (tohle jméno se skutečně skloňovat nedá), ale u třetí, samozřejmě té největší, už autor nedokázal hrdinovi do hlavy vsadit nějaký finální grandiózní nápad, a tak Kulkáň musel vařit z toho, co měl, a uvařil pouze větší variaci nápadu č. 2. Samotný Kulkáň v cizím světě přežívá docela v pohodě, protože se může opřít, jak o vcelku dobrou zásobou mayských slovíček, tak o své zkušenosti z asijských bojových umění a z pár soubojů v kendó (ale to už je taková klasika, že si s ní nikdo hlavu neláme) a v závěrečné bitvě, kde mu jde opravdu o kejhák, si navíc vypomůže brněním, které kdysi vyrobili v Atlantidě (huh -- ale je to jenom sf). Takže Kulkáň vše vyhrál, Bůh shrábl jackpot a Satan se s kňučením odplížil do teplých krajin, jak se ostatně dalo čekat. Proto v samém závěru autor překvapí tím, že zcela opustí rovinu populárně-vědecké dobrodružné SF a zakončí román mystickým a vpravdě špatným koncem.
Zdeněk Rampas prosazuje, že jde o knihu pro mládež, ale nikdo mě nepřesvědčí, že i v tomto druhu literatury se klasické literární postupy (jako zvrat, krize a tak) používat musí, tudíž z tohodle hlediska mě román nenadchnul. Jinak se čte rychle, pominu-li sexuální neukojenost hl. hrdiny, takže pokud jedete na Slovensko, tak je to docela přijatelná kniha na procvičení slovenštiny a ubití času, jinak bych přeci jenom raději sáhl po daleko profesionálněji udělané Harrisonově Třetí planetě smrti.
Štefan Konkol - Operený had, vydala Nádej ve vydavatelství Trian, Banská Bystrica 1993, obálka Štefan Pondelík, 1. vydání, náklad neuveden, 212 stran, cena cca 100,- Kč.
Štefan Konkol - Operený had, vydala Nádej a Dom zahraničních Slovákov, Bratislava 1996, obálka Martina Pilcerová, 2. rozšířené vydání, náklad neuveden, 230 stran, cena cca 100,- Kč.
David HorákRM