Spisovatele Freda Saberhagena, a na to jsem pyšný, jsem pro nás objevil, když jsem si koupil jeho knížku, která vyšla, samozřejmě na černo, v Rusku. Jeho povídky o berserkrech jsou vynikající a ostatně jste se s nimi setkali na stránkách Ikarie. Proto jsem nelenil a sáhl po jeho nové knížce, jakmile jsem ji poprvé zahlédl na prodejním pultu.
Není to čistá fantasy, i když jejím ústředním hrdinou je kouzelník Merlin v mnoha podobách. Část děje se odehrává v jedenadvacátém století ve výzkumném ústavu, kde postavili stroj času a také ho využívají. Saberhagen prostě propojil časovou smyčkou hrad Camelot před Artušem i po jeho smrti s jedenadvacátým stoletím. Mísí se tu magie s vědou.
Základní kostra děje je postavena na chlapci Ambroziovi, který žije s tlupou kočovných herců několik let po smrti krále Artuše. Je nadán magickými schopnostmi. Celá tlupa je na útěku před hněvem jednoho z "králů", kteří se snaží zabrat Anglii pro sebe, neboť herci si z něj udělali šprťouchlata a to mocní nemají rádi. Dostanou se do podivného sídla, kde najdou nejen přístřeší, oblečení, jídlo, ale také ochranu, kterou jim poskytnou hradby sídla. V podzemí objeví Amby silné zřídlo magie, které se prohlašuje za Merlina. Od této chvíle je vtažen do podivného mocenského boje o Merlinovy kosti, do boje, kterému nerozumí. Po celou dobu je navigován právě oním starcem, který se snaží, aby věci proběhly tak, jak mají, a ne tak, jak by si přáli Mordred či Morgana. Amby putuje časovými smyčkami a pracuje pro Artuše.
Jak už jsem naznačil, děj je složitým propletencem osudů lidí a čarodějů, časových smyček, záměrů a toho, jak je možné či nemožné je vyplnit.
Je to něco, co jsem od Saberhagena nečekal a co mu, podle mého názoru, až tak nesedí. Neorganické spojení jedenadvacátého století s Merlinovou dobou magie snižuje napětí a logiku děje. Čili to, v čem je normálně Fred Saberhagen velmi silný. Autor se buď měl rozhodnout psát čistou fantasy, pak by kniha byla celistvým příběhem, nebo si lépe promyslet zapojení budoucnosti. Takhle zůstává na jazyku pachuť něčeho nedotaženého nebo nedomyšleného, něčeho, co mohlo být perfektním příběhem. Nyní máme před sebou průměrný román s vynikajícími pasážemi, ale také s místy, která drnčí prázdnotou.
V každém případě jsem od knihy tohoto autora čekal víc.
hodnocení: **1/2
Fred Saberhagen - Merlinovy kosti. Přel. H. Vlčinská. Obálka C. Lundgreen. Ostrava, R.S.G., 1997. 357 s. 175 Kč
Vlado Ríša