 |
 |
 |
 |
Takže úplně pasé to není. Kromě třetího dílu se knížky ještě na pultech knihkupectví vyskytují - a vůbec, dobré skutky se mají podporovat. Takže zabiju dvě mouchy jednou ranou; zbavím se starých dluhů této rubriky a zároveň si postavím odrazový můstek pro pokračování.
E. Čierny opravdu něco jako dobrý skutek učinil, když se rozhodl dílo u nás tehdy absolutně neznámého autora vydat, a vyplatilo se to. Sága trhlinové války, respektive její jednotlivé díly se staly nejprodávanější fantasy roku 1996 na českém trhu. Nicméně o samotném autorovi se nevědělo nic. Jaké bylo mé překvapení, když se po sáhodlouhém brouzdání po Internetu se najednou objevil čerstvý odkaz na tajemného R. E. F. Nic, co by stálo za to tu uvádět, snad kromě toho, že Feist je mnohem známější jako duchovní otec hry Betrayal at Krondor než jako spisovatel a to tajemné E. je Elias. Jo, a vypadá jako mírně obézní usměvavý vousáč.
Z mého pohledu je Feist autor vychovaný ve svornosti Tolkienem a hrami na hrdiny, beroucí si z jejich odkazu to lepší, nicméně úzký rámec klasické fantasy nepřekračující. Jeho plus. Sága trhlinové války neboli Riftwar Saga se tak stala uznávaným dílem anglosasské fantasy let osmdesátých. Ano, už to není žádné mládě, první díl vyšel v roce 1980. Nám se do rukou dostává přepracované vydání, Feistovi se totiž nechtělo opustit své miláčky, soustavně si s nimi hrál a vymýšlel si tak dlouho, až musel být první díl rozdělen do dvou svazků a původní tetralogii se narodila další knížečka.
První dva díly, samotný příběh trhlinové války, vyšly u nás pod tituly Mág - učedník a Mág - mistr. Nelze asi moc výstižně shrnout do několika vět děj téměř tisíce stran. Představte si rozsáhlou říši, již ohrožuje vnitřní nepřítel - šílenství vlastního krále a jeden ctižádostivý mizera na jeho dvoře. To není asi ten pravý okamžik na vedení války, ale to už tak bývá. Branou v časoprostoru se totiž do země hrnou legiony vojáků z jiné planety s úmyslem Midkemii, jak se naše království nazývá, dobýt, podmanit si a vzít si z ní co jde. Samotné líčení nárazu dvou vojenských sil a dvou kultur naprosto odlišných a navzájem pro sebe nepochopitelných tvoří jen pozadí děje samého, několika vzájemně propletených příběhů hrdinů knihy. Tím nejsledovanějším je sirotek Pug, chlapec z panství čestného královského příbuzného, vévody Borrice z Crydee (nevím, proč si právě milovníci fantasy tak strašně libují ve zdvojování písmen), který se nejdříve stane učněm starého mága, vévodovým panošem a posléze, během války, členem jeho družiny. Jak dorůstá, objevuje v sobě schopnost pracovat s magií, nicméně nedokonalou, jakoby čímsi potlačenou. Teprve když se coby válečný zajatec dostává do světa na druhé straně trhliny, místní mnohem vzdělanější mágové mu pomohou poodhalit závoj uvnitř sama sebe a najít své schopnosti, které jsou větší, než kohokoliv druhého. Pug je pak musí umět použít ve prospěch obou světů, Midkemie i Kelewanu, jež se mu stal druhým domovem.
Jeho přítel z dětství Tomas vede mezi tím stejně dobrodružný život aniž by musel svůj svět opustit. Je ale přinucen opustit nebo změnit svou identitu. Díky daru umírajícího draka, magické zbroji, se pomalu mění v jejího původního majitele, mocného Valheru, příslušníka rasy, která Midkemii před věky obývala a jež během válek Chaosu vzala za své. Podle svého dětského snu se ožení s mocnou elfí královnou Aglarannou a po boku vévody Borrice bojuje proti invazi Tsuranů z Kelewanu, jejich mágům i zbraním.
Několik dějových linií se navzájem proplétá a skládá tak neuvěřitelně pestrý svět spisovatelovy fantazie, obývaný kromě elfů a lidí také trpaslíky, draky, mágem plnícím božské poslání, několika zamilovanými libovolného druhu a nepřítelem z hlubin času a prostoru, proti kterému se nakonec budou muset oba světy spojit. Co se draků týče, mám pár námitek, protože představit a zabít ono sympatické zvíře dohromady na deseti stranách není fér. Rovněž s elfy to není úplně v pořádku, jejich královna jezdí na žirafě. Autor sice mluví o koni, ale který kůň je vysoký sedmnáct stop? (první kniha, str. 125) Jestli však takový kůň v tom světě existuje, má jeho majitelka rozhodně potíže, protože by si při projíždění jakoukoliv hradní branou musela rozbít ústa o "nízký podjezd", jen málokterý vjezd do hradu je vyšší než pět metrů.
Třetí díl, nazvaný Stříbrný trn maličko mění pravidla. Hlavním hrdinou se tu stává již představený druhý syn vévody Borrice Arutha, nyní vévoda z Krondoru, jemuž vyvstal úkol bránit zemi a hlavně svou vlastní manželku proti novému zlu, jež povstalo, oproti všem zvyklostem fantasy, na severu. Na pomoc si ne moc originálně přibírá jen hrstku známých, malého zloděje a loutnistu. Nepřipomíná vám to něco? Jen jeden malý detail, koho z vás by zajímalo, čím se inspiroval David Eddings, tady je odpověď. Ani se nesnažil nijak to zakrýt, postavička vychytralého puberťáka Jimmyho je jasným předobrazem Talena z Eddingsových sérií Tamuli a Elenium (obojí vyšlo v edici Classic And zhruba před dvěma lety). Kniha tvoří ucelený příběh, jedno dobrodružství a i když má zdaleka nejsympatičtějšího hrdinu (ten má dokonce myšlenkovou kapacitu na to, aby pochyboval), je ze série nejslabší.
Kniha čtvrtá nám to poměrně vynahrazuje, je velmi dobře napsaná, má strhující děj, hbité a vtipné dialogy a mírný teologický podtext. Příběh se znovu dělí do několika linií a schematicky se více podobá prvním dvěma knihám. Království je znovu ohroženo, nejedná se jen o něčí soukromou válku. Zlo na severu se pořádně rozmnožilo, už to není jen Aruthův osobní nepřítel, je to výhonek zla ohrožujícího celý vesmír a jeho podstatu. Každý z hrdinů knihy proti němu bojuje, jak umí. Arutha se zapojuje do partyzánských potyček, Pug se zoufale rychle musí naučit taková kouzla, o kterých se mu zatím ani nesnilo, a proto se vrací na Kelewan, chystá se mobilizace vojsk království... Jen Tomas má dost práce sám se sebou, buď se z něj stane mocný ale krutý Valheru nebo přemůže zlo v sobě a dobro zvítězí. Právě jeho vnitřní boj má mnoho co dělat s tím, co se na Midkemii děje. Ono dosud nepojmenované zlo jsou právě bezohlední Valheru, snažící se vrátit na planetu, kterou byli nuceni během válek Chaosu, jež sami rozpoutali, opustit.
Pochopitelně, končí to tak, jak má, nicméně velmi překvapivě. Máte-li občas pocit, že hrdinům kdosi pomáhá, je to pravda. Autor si, aby to nebylo tak okaté, vymyslí tajemného mága Macrose, který veden bohy zasahuje vždy v pravou a pokud možno poslední chvíli. Feist se tu příliš k vysvětlování nemá, jen sem tam letmo něco plácne, takže jeho supermág je na konci nucen moc a moc vykládat, což příliš ději nesvědčí. Ale nebudu do toho příliš rýpat. Občasná nelogičnost a sem tam nějaký nesmysl je přeci v tomto žánru povolen. Není to vůbec na škodu. Jen tatíček Tolkien by nemusel jukat zpoza každého keříku.
Vydavateli se povedlo, byť nepoužil originálních obálek, sjednotit přebal včetně takové libůstky, jako je stejná úprava titulů. Ohnul si původní název k obrazu svému, a tentokrát ho za neotřelý nápad chválím, vždy třípísmenný titul je hezky stříbrně zvýrazněn na hřbetech knih, estetický dojem tři plus.
Takže tu máme nad obvyklou míru sympatickou a dobře napsanou fantasy, co dodat? Můžu dostat nášup?
Raymond E. Feist: Mág - učedník. Přel. Agáta Kratochvílová. Odp. red. E. Čierny. United Fans ve spolupráci s klubem J. Vernea, Praha 1996. 477 s. Cena 129,- Kč.
Raymond E. Feist: Mág - mistr. Přel. Agáta Kratochvílová. Odp. red. E. Čierny. United Fans ve spolupráci s klubem J. Vernea, Praha 1996. 506 s. Cena 137,- Kč.
Raymond E. Feist: Stříbrný trn. Přel. Agáta Kratochvílová. Odp. red. E. Čierny. United Fans ve spolupráci s klubem J. Vernea, Praha 1996. 463 s. Cena 142,- Kč.
Raymond E. Feist: Zlo v Sethanonu. Přel. Agáta Kratochvílová. Odp. red. E. Čierny. United Fans ve spolupráci s klubem J. Vernea, Praha 1997. 525 s. Cena 145,- Kč.
-psb-