Engerlingové (což v němčině znamená ponravy) jsou lidské bytosti, jež se v průběhu několika desítek let ve změněném prostředí vyvinuly z "normálních" lidí. I když román vznikal v letech 1976 - 1984, jeho duch za tu dobu vůbec nevyčpěl, spíš by se dalo říct, že autor vytvořil poměrně trefnou karikaturu člověka našich dnů. Na zmenšeném modelu světa nám - s patřičnou dávkou sarkazmu - představuje možné směry vývoje lidstva. Lidstva zahleděného do sebe, lidstva přetvářejícího si okolí ke svému obrazu, a kde to není možné, vytvářejícího si "věrohodný" obraz ke svému okolí.
Lidé, žijící v podzemním světě a vyčkávající na lepší časy, pomalu ztrácejí představu o venkovním světě skrytém před jejich zraky, až pro ně začne existovat pouze jako nějaký záhadný paralelní vesmír, ve kterém je všechno jinak, který nicméně obývají bytosti jim podobné. Jak vymírají pamětníci „světa venku“, získávají navrch mýty a zjednodušené výklady věcí obecných.
Autor nám zároveň předvádí model postkatastrofické společnosti bez toho, aby musel nechat zlikvidovat celou planetu, bez toho, aby se mutanti vyvíjeli vlivem nebezpečného záření. Vystačí si s uzavřeným systémem, který s postupem času umdlévá a ve kterém se díky pohnutým okolnostem zrychleně uplatňuje darwinovská evoluční teorie.
Jaroslav Velinský je zkušený vypravěč, který dokáže udržet čtenářovu pozornost od začátku do konce. I tento román je plný dobrodružství, napětí, vášní a prudkých zvratů. Čtenář je vtažen do děje a rychle se sžívá s prostředím, stává se přímým účastníkem příběhu, i když se třeba neztotožní s žádnou z jednajících postav.
V tomto případě je použit styl se známým koncem, se kterým je čtenář obeznámen hned v úvodu celého díla. I o náhodných setkáních podzemních lidí s nadzemními se dozvídá ještě dříve, než vůbec zná osudy Engerlingů. I když tento román hodnotím vysoce, přece jenom mi jeho závěr připadá příliš prudký, autor totiž končí příběh ve chvíli, kdy přeživší podzemníci vylézají na povrch. Možná skončil tak náhle proto, že se nedokázal rozhodnout, má-li pokračovat v dobrodružném stylu, nebo raději přejít do psychologičtější roviny. A nebo si prostě jen připravil odrazový můstek pro případný druhý díl.
Hodnocení: ****
Jaroslav Velinský - Engerlingové, vydal Horizont, Praha 1995, obálka a ilustrace Jaroslav Velinský, 1. vydání, brož., 208 stran
-jtp- pro Trosky 1/1996