Druhá část poslední knihy zajímavé trilogie Tada Wiliamse je na trhu. Kupodivu má číslo pět, protože autor se nějak utrhl a díl druhý a třetí musely být rozděleny. Díl druhý má dva svazky, díl třetí dokonce čtyři. Všechny ty knížečky jsou přesto pěkně tlusťoučké a protože jsou to klasické malé paperbacky, lámou se jim hřbety tak, že si je po přečtení do knihovničky v žádném případě pěkně nevyrovnáte. Ale znamenitě se hodí třeba k nahrazení chybějící nohy u psacího stolu.
To byl jen vtip, to bych si nikdy nedovolil, dílo T. Williamse mám ve velké oblibě. Musím ale přiznat, že polská podoba, která postupně vycházela již od roku 1993 a má tedy zřetelný náskok, vypadá podstatně lépe. Ta naše má zase o trošku lepší překlad, je hned vidět, že si to pánové Záleský a Zábranský po sobě přečetli.
První, s čím je ale jakýkoliv fantasy román srovnáván, je pochopitelně starý dobrý J. R. R. T. Tentokrát to nedopadlo špatně. Tak originální jako tatík žánru Tad Williams nikdy nebude, nicméně se mu podařilo posunout fantasy kousek dál, změnit úhel pohledu, překopat zastaralá klišé. Používá sice známé ingredience jako jsou elfové, draci, trolové a temní bratříčci elfů, v jeho podání však vypadají úplně jinak. Nepřevzal starý formát, a tak se elfové od lidí liší něčím víc, než jen prastarou moudrostí a špičatýma ušima, trolové nejsou žádné obludy, jsou docela milí, buclatí a jezdí na beranech, a zlí příbuzní elfů netradičně září sněžnou bělobou. Také s kouzly spisovatel příliš neplýtvá, aniž by to bylo příběhu nějak na újmu. Jediný, komu jsou denním chlebem, je Ineluki, ztělesňující v příběhu tu druhou stranu. Hrdinové dobra tuto jeho výhodu musí nahradit chrabrostí srdcí, moudrostí, disciplínou, přátelstvím a množstvím padlých. Hlavně množstvím padlých. Zlo totiž není jen nějaký ten černý mráček na severu, je to bouře, která již zachvátila celou zemi, včetně jejího panovníka.
Příběh začíná ve chvíli, kdy na prastarém hradu Hayholt umírá Kněz Jan, král, který kdysi celou říši sjednotil, vítěz nad drakem Hayholt, ruiny elfského hradu Asu´a, obývajícím. Na uprázdněný trůn vyrobený z kostí tohoto draka dosedá Janův starší syn Eliáš, rozporuplný muž, jež se postupně zmítán vlastními problémy a lichou snahou o dobro země stává kořistí temných sil. Od Inelukiho a Bílé masky, vládkyně Nornů, což nejsou nic jiného, než oni zlobiví bratranci elfů, přijímá svou kletbu, meč Žal, jež kdysi Ineluki vytvořil, přivodvše si tak vlastní zkázu, aby se stal poslední zbraní slábnoucích elfů proti lidským nájezdníkům. Žal je pouze jedním ze tří kouzelných mečů a zoufale slabému dobru, reprezentovanému především Jošuou Jednorukým, Eliášovým mladším bratrem, a bratrstvem Svitku, skupinou velmi moudrých lidí, kteří navzdory své moudrosti Jošuu s posledním zachroptěním postupně opouštějí. Princ pak stojí proti zlu jen s malou armádou uprchlých nevolníků, které tíží královo jho, a několika dobrovolníky: soví ženou Geloe, členkou bratrstva, trolem Binabikem, pár věrnými vojáky a hlavním protagonistou příběhu, mladým nerozvážlivcem Simonem. Právě Simon nás příběhem provází, začíná jako pomocník v kuchyni na Hayholtu, pak se z něj stává učedník mudrce doktora Morgenese, Jošuův zachránce z vězení vlastního bratra, zběh, přítel elfů a jejich host… Prostě, dost toho zažil.
Děj se postupně třepí tak, jak se hlavní hrdinové rozcházejí za svými úkoly. Sledujeme tak princeznu Miriamele, která utekla svému otci Eliášovi a postavila se na stranu strýce; prince elfů Jirikkiho, který se snaží přesvědčit svůj národ, že je třeba se hrozbě Nornů postavit; vévodu Isgrimmura, váhajícího mezi přísahou králi a spravedlností a mladého Tiamaka, chlapce z pralesní oblasti Wranu, kterému se nakonec podařilo získat klíč k celé legendě, knihu proroka Niessese, proroctví o třech mečích a zkáze světa...
Tak jako mnoho jiných autorů v tomto žánru musí Williams nejdříve postavit svět na okraj zkázy, aby mohl plně rozvinout svůj příběh plný staré magie a moudrosti, ještě staršího sváru mezi elfy a Norny a posléze mezi elfy a lidmi, náboženství, které v ledasčem připomíná středověké křesťanství, lásky a fantastických proroctví.
Každá z pěti knih má víc jak čtyři sta stran, ale čte se velmi dobře. Podle polského vydání soudím, že zbylé dva svazky na tom budou podobně, ale nezoufejte. Ani zdlouhavé pasáže, a těch tam pár je, nejsou nudné. Ideální čtení na dlouhé zimní večery, přiznávám, že v tramvaji si moc nepočtete, je třeba se trochu soustředit. A protože je to fantasy, a notně tlustá fantasy, je na konci opatřena seznamem postav, slovníkem a poznámkami k výslovnosti. Nesmějte se, protože pokud jste neuposlechli mého varování před čtením v městské hromadné dopravě, budete to potřebovat.
Tad Williams: Trůn z dračích kostí. Přel. T. Záleský a D. Zábranský. Odp. red. T. Jirkovský. LASER - books, Plzeň 1996. 758 s. Cena 176,- Kč.
Tad Williams: Kámen rozluky I. a II.. Přel. T. Záleský a D. Zábranský. Odp. red. T. Jirkovský. LASER - books, Plzeň 1997, cca 450 s. Cena do 169,- Kč.
Tad Williams: Věž zeleného anděla I. a II.. Přel. T. Záleský a D. Zábranský. Odp. red. T. Jirkovský. LASER - books, Plzeň 1998, cca 450 s. Cena do 169,- Kč.
-psb-